Jdi na obsah Jdi na menu
 


John Pilger: Milovníci války

24. 3. 2006

Milovníci války, které jsem poznal, by ve skutečné válce nebyli obvykle pro nikoho nebezpeční - kromě sebe samých. Byli přitahováni k Vietnamu a Kambodži, kde bylo této drogy dostatek. Bosna s její ruletou smrti byla dalším favoritem. Nemnoho z nich by mohlo říci, že tam byli proto, aby „to řekli světu“; čestnější by mohli říci, že to měli rádi. „Válka je zábavná!“ poškrábal se jeden z nich na paži. Stál na pozemní mině.

Někdy si na ty téměř roztomilé blázny vzpomenu, když stojím před dalším druhem milovníků války – druhem lidí, kteří nikdy válku neviděli, a často dělali všechno možné, aby ji neviděli. Vášeň těchto milovníků války je fenomén; nikdy se neztlumí, bez ohledu na vzdálenost objektu jejich zájmu. Beru do ruky nedělní noviny a tady jsou, egocentrici malého krutého zážitku, jiného než jakým je sobota v Sainsbury. Zapínám televizi a tam jsou zase, noc co noc, notující ne tak moc jejich lásku k válce, jako spíše jejich lokajství, koupení a podporu bloku/dvoru, ke kterému jsou přiřazeni. „Není pochyb“ řekl Matt Frei, muž BBC v USA, „že touha přinášet dobro, přinášet americké hodnoty zbytku světa, a obzvláště nyní na střední východ…je nyní vysoce svázána s vojenskou silou.“

Toto Frei řekl 13.dubna 2003 poté, co George W. Bush zahájil operaci „děs a hrůza“ proti bezbrannému Iráku. O dva roky později, kdy chaotická, rasistická, žalostně vycvičená a špatně disciplinovaná okupační armáda přinesla „americké hodnoty“ sektářství, eskadry smrti, chemické útoky, bomby s ochuzeným uranem a „cluster“ bomby, Frei představuje smutně proslulou vojenskou jednotku 82nd Airborne jako „hrdiny Tikrítu.“

Minulý rok Frei chválil Paula Wolfowitze, architekta krveprolití v Iráku jako „intelektuála“, který „vášnivě věří v sílu demokracie a provinční vývoj.“ Frei byl správně napřed v příběhu. V červnu 2003 řekl divákům BBC: „v Íránu jsou také důvody ke změně režimu.“

Kolik mužů, žen a dětí bude zabito, zmrzačeno, nebo zešílí, pokud Bush napadne Írán? Možnost útoku je obzvláště vzrušující pro ty milovníky války, které pochopitelně zklamalo otočení událostí v Iráku. „Je nepředstavitelné, ale nakonec nevyhnutelná pravda,“ napsal Gerard Baker minulý měsíc v The Times, „že se budeme muset připravit na válku s Íránem…jestliže se Írán dostane bezpečně a nerušený k nukleárnímu statusu, tak to bude mezník ve světové historii, něco jako bolševická revoluce, nebo příchod Hitlera.“

Nezní to povědomě? V únoru 2003 psal Baker, že „vítězství (v Iráku) rychle ospravedlní tvrzení USA a Britů o míře Saddámovy hrozby.“

„Přicházející Hitler“ je ozdravující pokřik milovníků války. Slyšeli jsme ho už před tím, než NATO zahájilo „morální křižácké tažení na záchranu Kosova“ (Blair) v roce 1999, vzor pro invazi do Iráku. Při útoku na Srbsko trefilo vojenské cíle jen 2 procenta raket; zbytek udeřil do nemocnic, škol, továren, kostelů a vysílacích studií. Opakujíc po Blairovi a hejnu Clintonových úředníků, sdělila nám masová média, že „my“ jsme zastavili „něco, co se přibližovalo genocidě“ v Kosovu, jak napsal Timothy Garton Ash v roce 2002 v Guardianu. „Ozvěny holokaustu“ hlásaly první strany deníků Daily Mirror a Sun. The Observer varoval před „balkánským konečným řešením.“

Nedávná smrt Slobodana Miloševiče vzala milovníkům a prodejcům války kus paměti. Kuriózně, „genocida“ a „holokaust“ a „příchod Hitlera“ teď podivně chybí – z velmi pádného důvodu, protože stejně jako válečné bubnování vedoucí k válce v Iráku, tak i bubnování nyní vedoucí k válce proti Íránu, byly všechno kecy a nesmysly („bullshit“). Žádné nesprávné interpretace. Žádná chyba. Žádné hrubé omyly. Nesmysl.

„Masové hroby“ v Kosovu by to všechno ospravedlnily, říkali nám. Když bombardování skončilo, mezinárodní soudní týmy začaly podrobovat Kosovo velmi podrobnému průzkumu. FBI přišla vyšetřit něco, co bylo nazýváno „největší místo činu v historii FBI.“ O několik týdnů později, potom co nenašli ani jeden hromadný hrob, se FBI a další soudní týmy odebraly domů.

V roce 2000 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii oznámil, že konečný počet nalezených těl v „hromadných hrobech“ Kosova je 2,788. To zahrnuje i Srby, Romy a ty, co byli zabiti „našimi“ spojenci UCK (KLA). To znamená, že ospravedlnění pro útok („225.000 albánských mužů mezi 14 a 59 lety zmizelo, předpokládáme, že jsou mrtví, jak prohlásil US velvyslanec David Scheffer) byl výmysl. Pokud vím, tak toto připustil jediný Wall Street Journal. Bývalý vysoký plánovač NATO – Michael McGwire napsal, že „popisovat bombardování jako humanitární intervenci je opravdu absurdní.“ Ve skutečnosti „křížová výprava“ NATO byla závěrečným, vypočítaným aktem dlouhé vyčerpávající války, vedené za účelem vymazání dokonalé myšlenky Jugoslávie.

Pro mě je vedle odporných vlastností Blaira, Bushe, Clintona a jejich horlivých podvodných mediálních pomocníků nejhorší nadšení usedlých, neužitečných mužů (a žen) pro krveprolití, které nikdy nevidí, nikdy nemusí zvracet nad kusy těl, a nikdy nenavštíví narvané márnice při hledání svých milovaných. Jejich role je podporovat paralelní světy nevyslovené pravdy a veřejných lží. Do jednoho z těchto bývalých světů patří i Miloševič, který je v porovnání s takovými průmyslovými zabijáky, jako jsou Bush a Blair jenom malou rybou.

John Pilger je původem z Austrálie (Sydney), kde získal i vzdělání. Je to válečný dopisovatel, filmový tvůrce a dramatik. Usídlil se v Londýně a psal o mnoha zemích. Pilger v Británii získal dvakrát nejvyšší novinářskou cenu „novinář roku“ za svou práci ve Vietnamu a Kambodži.

Messin, 24.3. 2006

ZDROJ: http://www.antiwar.com/orig/pilger.php?articleid=8744